Marie Curie-Sklodowská
Marie Curie-Sklodowská se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě. Její otec byl profesorem matematiky a fyziky na gymnáziu. Základní vzdělání získala Sklodowská na místních školách. Další vědecké znalosti pak získala od svého otce. V roce 1891 odešla Sklodowská studovat do Paříže na Sorbonu. Roku 1894 se seznámila s profesorem fyziky Pierrem Curiem a o rok později se za něj provdala.
Profesorka na Sorbonně
V roce 1906 byla jmenována první profesorkou na pařížské Sorbonně (všeobecná fyzika po svém tragicky zemřelém manželovi). Jako první žena se stala Curie-Sklodowská hned dvakrát laureátem Nobelovy ceny:
- 1903 Nobelova cena fyziku za zkoumání radiačních jevů
- 1911 Nobelova cena za chemii – za objev radia a polonia.
-
Podpis Marie Curie
Polonium, radium
V roce 1898 spolu s manželem izolovala polonium a později radium. V roce 1903 Curie-Sklodowská teoreticky prokázala existenci prvku radium. V roce 1910 izolovala radium v kovovém stavu.Hrobka Marie Curie-Sklodowské
Celý život se věnovala výzkumu radioaktivity. Práce s radioaktivními látkami ale také byla jednou z příčin její smrti. Marie Curie-Sklodowská umírá 4. července 1934 v Savoy ve Francii na chorobu vyvolanou účinky radioaktivního záření.
Její dcera Iréne Curiová s manželem Fréderikem Joliotem obdrželi rok po její smrti Nobelovu cenu za objev umělé radioaktivity.
Alfred Nobel (1833 – 1896)
Švédský chemik, továrník a vynálezce Alfred Nobel se narodil 21. října 1833 ve Stockholmu (Švédsko) v zámožné rodině podnikatele. Jeho otec Immanuel Nobel byl inženýr a vynálezce, stavitel mostů (zbankrotoval ve stejném roce, kdy se narodil Alfred Nobel). Matka Andriette Ahlsell Nobel pocházela z bohaté rodiny. Alfred Nobel měl dva starší bratry a jednoho mladšího.
Alfred Nobel - podpis
Alfred Nobel je zakladatelem fondu, z něhož je každoročně udělována Nobelova cena za fyziku, chemii, lékařství, literaturu, mírové snahy a od roku 1969 za ekonomii, považovaná za nejvyšší ocenění, jakého se může umělci, vědci nebo státníkovi dostat.
Rodina Alfreda Nobela pobývala od roku 1837 ve Finsku a později v Rusku, kde jeho otec úspěšně podnikal. Alfred Nobel měl v mládí soukromé učitele. Ve svých 17 letech ovládal vedle rodné švédštiny ještě ruštinu, francouzštinu, angličtinu a němčinu.
Dynamit
Vynález dynamitu (1866 - 1867) přinesl Nobelovi obrovský majetek. Dynamit je nitroglycerin (v čistém stavu je nesmírně nebezpečný, snadno vybuchující) flegmatizovaný (znecitlivělý) křemelinou (kieselguhr), která se výbušné reakce nezúčastnila a bránila nežádoucí předčasné explozi. Dnes je křemelina nahrazena porézními látkami s přídavkem ledku a nejméně s 6 % nitroglycerinu. Alfred Nobel získal patent na dynamit v roce 1867.
Vynález dynamitu omlouval Alfred Nobel celkem právem jako dobrodiní, jímž chtěl lidstvu poskytnou spolehlivou a bezpečnou důlní třaskavinu. Dynamit nahradil nebezpečný nitroglycerin, nevypočitatelnou střelnou bavlnu (nitrocelulózu), případně málo účinný černý střelný prach. Třaskavá rtuť a rozbušky jí plněné se však okamžitě staly zbrojařským artiklem a byly montovány do granátů, min, torpéd a dalších smrtících zbraní a projektilů. Vypráví se, že Nobelem účinky jeho vynálezů na bojištích tak otřásly, že se je rozhodl napravit Nobelovou cenou.
Dynamit se záhy po svém vynálezu stal žádaným zbožím. Alfred Nobel otevřel po celé Evropě továrny na 90 místech ve více než 20 státech. Alfred Nobel vynikajícím způsobem spojil schopnosti skvělého vědce a vynálezce s vlastnostmi prozřetelného průmyslníka.Za svůj život získal Alfred Nobel 355 patentů.
Jaroslav Heyrovský
Český fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 jako páté dítě v rodině profesora římského práva na Karlově univerzitě. Jaroslav Heyrovský je první český laureát Nobelovy ceny (1959 za chemii). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).
Jaroslav Heyrovský studoval na akademickém gymnáziu v Praze. V roce 1909 se zapsat na filozofickou fakultu Karlova univerzity. Od roku 1910 studoval na Univerzity College v Londýně. V roce 1913 získal hodnost bakaláře. Studia však přerušila I. světová válka. Heyrovský narukoval ke zdravotníkům. V roce 1918 Heyrovský obhájil na Karlově univerzitě svou disertační práci.
Polarografie
Následující roky se Heyrovský věnoval problematice rtuťové kapkové elektrody, která sloužila k měření povrchového napětí rtuti. V roce 1922 Heyrovský publikoval objev využití elektrolýzy se rtuťovou kapkovou elektrodou, metodu sloužící účelům chemické analýzy.
Nobelova cena a další ocenění
37 let po vynálezu polarografie 10. prosince 1959 převzal Jaroslav Heyrovský z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii za vynález a využití polarografie.
Zdroj:converter.cz